I když si jich často nevšímáme, mohou ovlivnit stav trávníku a rostlin
Hromádky zeminy, které se objevují na zahradě, zprvu působí nevinně, ale ve skutečnosti mohou být důležitým signálem toho, co se děje pod povrchem trávníku. Odborníci uvádějí, že nejčastější příčinou jsou mravenci. Není ale vždy nutné považovat je za škůdce nebo okamžitě zasahovat.
Tyto drobné tvory často podceňujeme, přitom jejich role v ekosystému je zásadní. Pokud se ale jejich populace rychle rozroste a usadí se v blízkosti rostlin, mohou zahradě přinést komplikace.
Proč se tvoří hromádky zeminy a jak je poznat
Mravenci kopou podzemní chodby, při čemž vytahují zeminu na povrch a vytvářejí známé hromádky u vchodu do mraveniště. Velikost těchto kopců závisí na druhu mravenců a typu půdy – může to být pár centimetrů až několik desítek centimetrů.
S nástupem jara a léta, kdy stoupá teplota, je větší aktivita kolonií a hromádky se objevují častěji.
Nemusí však vždy jít o mravence. Podobné hromádky může způsobit i aktivita brouků, žížal, malých hlodavců nebo dokonce přírodní pohyby půdy. Proto je důležité si všímat, zda z kopců skutečně mravenci chodí a vracejí se do svých úkrytů.
Přítomnost mraveniště poznáte podle několika znaků: malého vstupního otvoru, značných tras vedoucích za potravou, několika hromádek v těsné blízkosti a přirozeného pohybu mravenců. Je pak už na vás zvážit, zda představují skutečné riziko.
Jak mravenci ovlivňují zahradu a jak jim předcházet
V mnoha případech jsou mravenci prospěšní: pomáhají rozkládat organickou hmotu, provzdušňují půdu a podporují zdraví kořenů. Jsou rovněž součástí potravního řetězce a stabilizují ekologickou rovnováhu.
Pokud se ale kolonie rozroste příliš, může dojít k oslabení trávníku, protože zemina se rozruší, což může vést k rozšíření mšic a poškození mladých kořenů. Je z toho jasné, že pokud zaznamenáte nárůst hromádek, nebo rostliny vypadají nemocně, je na místě zasáhnout.
Prevence je přitom jednodušší než boj s již pevně usazenou kolonií. Udržujte trávník zdravý – pravidelně ho zalévejte, sekejte na správnou výšku a přihnojujte. Odstraňujte suché listí, větve a zbytky po řezu, které by mravencům mohly sloužit jako úkryt. Nezapomeňte také kontrolovat výskyt mšic a dalších škůdců, kteří mravence přitahují díky sladkým sekretům.
Nové vědecké poznatky o vztahu mravenců a mšic
Vzájemný vztah mezi mravenci a mšicemi je obecně známý – mravenci chrání mšice a na oplátku získávají medovici, kterou mšice vylučují. Nedávný výzkum španělského Rady pro vědecký výzkum (CSIC) ale odhalil překvapivou skutečnost.
Studie publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) zjistila, že některé mšice druhu Paracletus cimiformis napodobují chemické látky produkované larvami mravence Tetramorium. Tímto trikem mravenci považují mšice za vlastní potomky a přenášejí je do svých „jeslí“. Uvnitř pak mšice sají hemolymfu (krv podobnou tkáním) mravenčích larev.
Toto je první známý případ, kde dochází k agresivnímu chování mšic vůči mravencům, a přitom spolu tradičně i dál koexistují. Výzkumníci dále rozlišili, že mšice s kulatějším tvarem pokračují v obvyklé symbióze, zatímco ty zploštělé vykazují agresivní jednání.
