- Co se stane, když dáte sůl pod postel a proč staré tradice to nikdy nedoporučí
- Proč citronová šťáva zesvětluje pokožku a jak ji bezpečně použít proti pigmentovým skvrnám, přirozeně
- Kapka prostředku na mytí nádobí v nádobě s rýží vyvolá reakci, která nadchne domácí profesionály
- Proč nikdy nesmíte nechat vlhké ubrousky v pračce, pokud chcete předejít plísním
- Tajemství dokonale voňavé koupelny, které vám nikdo nikdy neřekl a které si vaši hosté okamžitě všimnou
- Proč odborníci varují před nočním praním prádla, i když se to zdá pohodlné
- Jak na první pohled poznat, jestli je váš soused upřímný, nebo něco skrývá
- Tato vůně z bobkových listů a skořice okamžitě vnáší do domu klid a ovlivňuje náladu
- Konec barvení: Nový trend zakrývá šedivé vlasy a omlazuje vzhled
- Jak během pár sekund zbavit auto v zimě ledu díky jednoduchému domácímu triku
- Lidl překvapuje novým přístrojem pod 35 eur, který nahrazuje fritézu i troubu zároveň
- Jednoduchý trik, jak vyčistit žaluzie v domě: budou jako nové
- Tip pro čistá okna: domácí prostředek, stačí opravdu jedna čajová lžička
- Trik elektrikáře, jak opravit nefunkční vypínač bez vypnutí jističe
- Tato metoda s jedlou sodou úplně změnila mou koupelnu, „už nekupuju čistící prostředky“
- Jednoduchý a efektivní: trik s alobalem, který udrží WC denně zářivě čisté
- Tip pro čistá okna: domácí prostředek, stačí jedna čajová lžička
- Jak jedinou lžící jedlé sody udělat troubu jako novou
- Nikdy ne denně ani po 2-3 dnech: jak často by se měli starší lidé sprchovat podle nových studií
- Jak během vteřin zbavit autoskla v zimě ledu díky jednoduchému domácímu triku
- Neolej ani voda: trik, aby se volská oka nepřilepila na pánev
- Jak správně vyčistit interiér auta: tipy, díky kterým bude vaše auto jako nové
- Lidl polštář za 9 eur promění každou židli v pohodlný sedací ostrůvek
- Řidiči: V Itálii nesmí lidé starší 68 let řídit tyto vozy
- Jak často prát ručníky, aby se zabránilo bakteriím a plísním, vysvětluje tento mikrobiolog
- Proč byste měli vždy vypínat prodlužovačku před víkendovým odjezdem
- Ohřát houbičku v mikrovlnce: proč je tento geniální trik doporučován
- Jednoduchý trik na úsporu nákladů na topení bez zvyšování teploty
- Lžíce tohoto prášku do přípravku na mytí: okna zůstanou krásně čistá až do jara „funguje to pokaždé“
- Možná si dopřáváte jeden z těchto káv: 6 druhů, kterým byste se měli vyhnout kvůli zdraví, podle 60 Millions de consommateurs
Nad střechami se začíná objevovat souhvězdí, které pozná i skutečný skeptik.
Orion, s páskem a mečem, jako by někdo připíchl do nebe tři špendlíky a provázek.
Ten moment známe všichni – noc najednou působí větší než den, a člověk si říká, proč vlastně nezůstáváme venku častěji.
Orionova mlhovina, M42, visí přímo na meči pod pásem, rozmazaný světelný flek s vlastním životem.
S jednoduchým dalekohledem vypadá malá, ale právě proto zasahuje do něčeho zásadního.
Začněme tím nejdůležitějším: čas a směr.
V zimě střední Evropy je M42 nejpohodlněji pozorovatelná, když Orion vychází vysoko a dosahuje jihu.
Není to věštění, ale spíš tichá přesnost nebes.
V prosinci večer kolem 19:00 najdete M42 na východovýchydovýchodě mezi 100° a 120° azimutu, zatím nízko nad obzorem.
Kolem 21:00 se posune na jihovýchod (140–150°), kde stoupá výš.
Ve 00:30 je na nejvyšším bodě směrem na jih, azimut okolo 180°, asi 30–40° nad horizontem dle vaší zeměpisné šířky v DE/AT/CH.
V lednu je to paráda: od 18:00 opět východovýchod (100–120°), dobře viditelná i ze města.
Ve 21:00 se pohybuje směrem na jižní jihovýchod (150–170°), a mezi 22:30 až 23:30 je na vrcholu, azimut 180°.
Po půlnoci klesá na jihozápad (200–220°) a pomalu klesá.
Únor je komfortní měsíc: v 19:00 už skoro na jihu, azimut 180°, ideální pro krk.
V 21:00 na jihozápadě (200–220°), ve 23:00 západo-jihozápad (230–250°), mlhovina se mírně zplošťuje, ale ve dalekohledu je stále čitelná.
Březen je rozlučkovou dobou: v 19:00 na jihozápadě (210–230°), v 21:00 západo-jihozápad (240–260°), později mizí na západním horizontu.
Uvedené úhly berte jako orientační, s tolerancí plus minus šířky dlaně, protože na to působí zeměpisná šířka, datum a letní čas.
Sám jsem se už chytal na „22:00“, abych si pak opravoval na „22:30“, protože jsem měl v hlavě letní čas.
Obloha to odpustí, stačí hledět správným směrem a trpělivě počkat.
Jak vysoko nad obzorem je M42 nejlepší? Nejlépe kolem nejvyššího bodu, tedy zhruba 30–40° nad jihozápadním horizontem u nás v Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Pomůcka: dlaň vystrčená v natažené ruce představuje asi 10°.
Tři až čtyři dlaně nad horizontem – a tam je slabé záření Orionovy mlhoviny.
K teleskopu se opravdu nemusíte spoléhat.
Dalekohled 8×40 nebo 10×50 zvládne skvěle, a to i z ruky, případně s malým stativem.
Hvězdy v „trapezu“ se třpytí jako připíchnuté špendlíky, mlhové pruhy jsou jemné, ale zřetelné.
Nastavení je jednoduché: nejdřív najděte Orionův pás – tři jasné hvězdy v dokonalé přímce.
Pak posuňte pohled o jeden pásový rozměr směrem dolů.
Už pouhý zrak nabídne nejasnou mlhavou skvrnu na meči, se sklíčkem proměníte mlhovinu v konkrétní variace mraků.
Pokud vám zlobí aplikace nebo kompas, tady jsou číselné údaje pro orientaci:
19:00 v prosinci: azimut 100–120°, nízko, vyžaduje čistou oblohu.
21:00 v lednu: 150–170°, střední výška a stabilita.
20:30 v únoru: 175–185°, pohodlná poloha pro krk.
Jste v Praze, Brně nebo Ostravě? Počítejte raději s 30–35° nad obzorem na jihu, mlhovina bude stále výrazná.
Jihomoravský nebo jižní rakouský kraj vidí trochu více 35–40° nad obzorem.
Žádné velké rozdíly, spíš příznivý úhel pro krční svaly.
Co dělá rozdíl mezi „šedým flekem“ a „wow zážitkem“?
Čistota vzduchu, suchá zima, málo větru a hlavně žádný měsíc v zorném poli.
Nejlepší chvíle nastává asi 20 minut poté, co máte pocit, že už necítíte prsty na nohou.
Být upřímný: nikdo dlouho nevydrží zimu, když je doma teplo a Netflix.
Ale první dva nádechy pod hvězdami změní vnímání chladu v hlavě.
Zbytek je rutina, kterou bychom si měli dopřávat častěji.
Osobní poznámka z Prahy, zimní mráz -6 °C, 10×50, slabý opar nad střechami.
19:20, pás nalezen, na meči mléčné záření, nalevo jemná černá „ústa“ – temná zóna, která dává život celé scenérii.
S nepřímým pohledem, tedy nesledovat mlhovinu přímo, se její plocha zdvojnásobí.
Tohle se nazývá technika nepřímého vidění a opravdu funguje.
Zaostřete na hvězdu vedle M42, ne na mlhovinu samu.
Světlocitlivé tyčinky na okraji sítnice jsou mnohem citlivější než čípky uprostřed a mozek doplní zbytek.
Menší trik s dalekohledem: gumička kolem ostřicího kolečka usnadní manipulaci v rukavicích.
Lehké opření o hůl nebo monopod odstraní chvění rukou, dobrodružství začíná i při 8násobném zvětšení.
Nechcete-li stativ, opřete se o zeď, lokty k sobě, dvakrát se zhluboka nadechněte a koukejte.
Jak zjistit směr bez aplikace?
Rigel, jasná modrá hvězda na pravé spodní straně Oriona, ukazuje směrem na jihozápad; Betelgeuse vlevo nahoře na severovýchod.
Jsou-li pásy Oriona strmější než vaše dům, je pozdě; jsou-li nízko, přijde brzký večer.
Neočekávejte Hubbleovy obrazy, spíše jemný, dýchající oblak.
Vidíte zrození hvězd, vzdálené 1300 světelných let, z plynů, prachu a žhavého záření, kde vznikají nové slunce.
Tenhle fakt změní způsob, jak tiše sledujete.
Snadno zapamatovatelná časová pravidla:
Před Vánoci: M42 je kolem půlnoci na jihu, na nejvyšším bodě.
Konec ledna: kolem 23:00 na jihu, dříve na jihovýchodě, pak na jihozápadě.
Konec února: už v 21:00 na jihu, ideální čas na útěk z gauče.
Směry, které vás nezklamou:
Východ na začátek, jih jako cíl, jihozápad na rozloučení.
Azimut přibližně 110° → 180° → 220°, tichý pohyb po hodinách na nebi.
Ve městě není třeba zoufat: M42 je dostatečně jasná i na okraji Prahy nebo v parcích s méně rušivým osvětlením.
Domy stíní okolní světla, střechy se promění v okuláry pro oblohu.
Tma v parku je luxus, ne povinnost.
Další poznámka z Alp, kde je vzduch křupavý jako led a hvězdy pukají na nebi.
20:45 v únoru, M42 přímo na jihu, jeho „křídla“ lehce směřují na západ.
S 10×50 zablesknou krátce třetí, čtvrtá hvězda v trapezu – znamení dobrých podmínek a ostrého zraku.
Měsíc je nepřítel, ale předvídatelný.
Jestli je alespoň z poloviny plný, počkejte, až zapadne, nebo vyjděte dřív, než vyjde.
Orionova mlhovina má ráda novou noc, ne měsíční světlo.
Nejčastější chyby začátečníků jsou hloupé, ale snadno se jim podléhá.
Příliš brzké podzimní pozorování, kdy je Orion nízko u horizontu a „v mlze“.
Držení dalekohledu příliš pevně, třes, frustrace a vzdání se.
Uvolněte se, ramena dolů, držte dalekohled u čela, ne přitlačujte k oku.
Dva až tři nádechy, začněte páskem, pomalu sjíždějte po meči, chvíli se zastavte.
Nechte působit oční pupily, ne svaly.
Chcete-li další čísla:
M42 leží na deklinaci kolem -5°, proto nikdy není přímo nad hlavou.
Nejvyšší bod je asi 90° mínus |zeměpisná šířka mínus (-5°)| – tedy v Mnichově asi 37°, v Hamburku spíše 33°.
Aplikace jsou fajn, ale nepotřebujete je.
Hrubý kompas s označením stupňů, pohled na Oriona, a jste u místa, kde mlhovina začíná.
Jakmile kompas blbne, spolehněte se na hvězdy, ne na telefon.
Ano, je to opravdu tak jednoduché.
Tak jednoduché, že mnozí to nikdy neudělají, podivné.
Až přijde jasná noc, už není záminka zůstat doma.
Konec malého fanatismu: co se týče dalekohledů, není třeba přehánět.
8×42 je pohodlné, 10×50 ukáže více detailů mlhoviny, 7×50 je jako lenošení v houpací síti pod hvězdami.
Výstupní pupila by měla sedět na velikost vaší zornice za tmy, v zimě není problém.
Co dalšího můžete vidět, když už jste tam?
Nad M42 září NGC 1977, tzv. „Běžící muž“, jako jemný opar, ve dalekohledu sotva patrný.
Kousek vlevo někdy uvidíte M43 jako vlastní malý oblak, oddělený tmavou pruhovou zónou.
Nejpřesnější hodiny jsou ty v hlavě.
„Když Orion protne jižní okno mého bytu, je asi 22:30 v lednu“ – tohle si zapamatujete.
Obloha je cyklus a opakování znamená zvyk.
Prostě jdete ven, koukáte, vydržíte chvíli déle, než vám je pohodlně.
M42 reaguje na délku pozorování, ne na sílu pohledu.
Na závěr praktický přehled v hlavě:
Před 20:00 v prosinci: východ, nízko.
21–23 v lednu: jihovýchod až jih, ideál.
19–21 v únoru: jih, pohodlně.
Po 21 v březnu: jihozápad, boa-bye.
Chcete-li čísla, tolerujte azimut +/− 10°, naprosto stačí.
Nikdo noc přesně neměří, obzvlášť v rukavicích.
Hvězdy nezlobí, když je jen přibližně namíříte.
A opravdové překvapení? Jak živě M42 na vás působí, i když je jen šedým mráčkem.
Váš mozek dotvoří příběh, protože raději vidí příběhy než plochy.
A co může být lepší než světlo hvězd cestující od stavby pyramid až k vaší sítnici?
Možná slyšíte tramvaj, štěká pes, praská led pod botami.
Těsně držíte dalekohled, mlhovina tlukotem pulzuje na okraji vidění, jemně.
Jednou viděno, zůstane – jako místo, které najdete bez mapy či aplikace, jen s chutí být venku.
