Tento neobvyklý druh fascinoval Charlese Darwina. Jak lze vysvětlit pohyb jeho listů?
Codariocalyx motorius, nazývaná také tanečnice mezi rostlinami nebo telegrámová rostlina, patří mezi nejdivocejší druhy na světě díky jedné zvláštnosti: její malé lístky jsou schopné se během dne viditelně pohybovat.
Na sociálních sítích kolují videa, v nichž se zdá, že rostlina tančí v rytmu hudby. Vědecky však není potvrzeno, že by to bylo opravdu na základě zvuku. Co je ale podloženo fakty, je to, že její malé lístky se pohybují rychleji při intenzivním světle a vyšších teplotách.
Jak vypadá Codariocalyx motorius, tanečnice mezi rostlinami, která se stala virální na sítích
Nicolas Durán, známý influencer vlastník účtu Planeta Jardín, který na Instagramu sleduje přes 1,6 milionu lidí a na YouTube má téměř milion odběratelů, zveřejnil video o této zázračné rostlině.
Instagram @planeta.jardin
„Toto, co vidíte, není žádná úprava – rostlina tančí sama. Podívejte, jak se její listy pohybují,“ říká v klipu, kde je zřejmé, že se malé lístky otáčí samy o sobě. „Říká se jí tanečnice mezi rostlinami. Vědecky se jmenuje Codariocalyx motorius a je jednou z mála rostlin na světě, jejíž pohyb je pro lidské oko viditelný,“ doplnil.
Zároveň poznamenal, že „nejvíc na tom je zajímavé, že když pustíme hudbu nebo jí promluvíme, zdá se, že listy se pohybují rychleji“. Dodal však, že to je spíš proto, že rostlina hledá ten nejlepší úhel ke světlu.
Také zmínil, že by Charles Darwin, autor evoluční teorie, „byl touto rostlinou fascinován“ natolik, že jí věnoval několik let svého života. Nicméně i on nedokázal s jistotou určit, jaký účel má její pohyb.
Proč se „tanečnice mezi rostlinami“ hýbe sama od sebe
Codariocalyx motorius je keř z čeledi Fabaceae, který pochází z tropické a subtropické Asie. Nejčastěji ho najdete v zemích jako Indie, Bangladéš, Srí Lanka, Laos, Thajsko, Vietnam, Nepál nebo Čína.
Na rostlině nejsou zvláštní velké listy, ale spíše malé lístky vyrůstající u základny, které se během dne hýbou. Podle The Guardian je tento pohyb možný díky specializovaným pohybovým buňkám u základny každého lístku, které se pomocí vody rozpínají a smršťují.
Japonští vědci v roce 2001 vytvořili systém sledování pohybu listů pod vlivem zvukových podnětů. Ukázalo se, že několik listů se aktivovalo na dvě minuty po vystavení sinusové zvukové vlně. Při bílem šumu však žádný pohyb nezaznamenali. To ale neznamená, že hudba nebo lidský hlas mají skutečný efekt.
I když na sociálních sítích lidé často pobaveně komentují, že se rostlina hýbe na hudbu, studie zveřejněná v časopise Plant and Cell Physiology dokázala, že pohyb neruší pouze vnější podněty, jako je světlo, ale rostlina má také schopnost pohybovat se samostatně.
To je jeden z nejrychleji se pohybujících druhů rostlin, protože její lístky rotují rychlostí, kterou lze vidět pouhým okem.
Účel tohoto pohybu není zcela jasný, ale existuje několik teorií. Některé z nich tvrdí, že pohyb pomáhá optimalizovat příjem světla pro hlavní listy. Jiní vědci zase spekulují, že by to mohl být obranný mechanismus, který zabraňuje škůdcům požírat listy nebo klást na ně vajíčka.
