Existuje ale mnoho dalších důvodů, proč může dojít ke stejným následkům: od vodního stresu přes nutriční nedostatky až po problémy s pH.
Suché listy u avokáda jsou často rychle spojovány s nedostatkem vody. Pravdou ale je, že za tímto problémem nemusí vždy stát nedostatečné zavlažování. Jak objasnil odborník na zemědělství a chov, příčin může být vícero: vodní stres, nedostatky živin, nesprávné pH půdy, ale také škůdci či choroby.
Černé listy na stromě avokáda: co zkontrolovat a jaké jsou možné příčiny
V jednom z videí sdílených na YouTube kanálu Zaměření na Zemědělství a Chov specialista vysvětlil, že prvním krokem je důkladně prohlédnout listy i pupeny. Jak říká: „Když vidím poškození vláken nebo listy s větším poškozením u okrajů či špiček, zaměřím se na pupeny. Pokud nejsou aktivní, je jasné, že rostlina má zdravotní problémy“. To pomáhá rozpoznat, zda jde o přechodné obtíže, nebo hlubší komplikaci.
Z pole s více postiženými rostlinami pak odborník zdůraznil nutnost zkontrolovat kořeny. Pokud jsou symptomy rozšířené na větším počtu stromů, může být problém právě pod povrchem půdy.
Při kontrole kořenů můžete objevit fytofágy, tedy škůdce živící se rostlinnou tkání, nebo náznaky houbových onemocnění, která způsobují typický houbový rozklad.
Podrobně o příčinách suchých listů avokádovníku
Ve videu na YouTube byla uvedena podrobná soupiska příčin, které mohou stát za suchostí listů avokádovníku:
- Vodní stres: může být způsoben jak nedostatkem vody, kdy kořeny nemohou absorbovat dostatečnou vlhkost, tak i jejím přebytkem, který vede k hnilobě kořenů a znemožňuje rostlině přijímat vodu.
- Slanost vody nebo půdy: nadbytek solí včetně chloru a sodíku může spálit kořeny, což vyvolává vysychání vršků listů.
- Silný vítr a suché klima: vedou k rychlé dehydrataci rostlin, zvlášť u těch s méně rozvinutým kořenovým systémem.
- Nedostatky živin: především draslíku, zinku nebo bóru, které přímo ovlivňují zdraví listů.
- Škůdci a nemoci: např. roztoči, třásněnky nebo houby jako verticillium, což negativně ovlivňuje kořeny i listy.
- Poškození přehnojením: přílišné dávky hnojiv mohou kořeny popálit.
- Problémy s pH: příliš vysoká nebo nízká kyselost brání správnému vstřebávání životně důležitých živin.
Důležitost zavlažování: kdy je nejlepší čas na zalévání?
Velikost plodů často naznačuje, zda je zavlažování dostatečné. „Když se podívám na velikost plodů, není na první pohled vidět žádný problém s vodou,“ komentoval odborník ukazujíc několik avokád.
Důležité je také načasování zalévání: „Dříve se zalévalo kdykoli během dne. Nyní se doporučuje zavlažovat do 9 hodin ráno, protože rostlina to lépe vstřebá – po té době se průduchy uzavírají a voda už není potřeba.“
Podle odborníka může mít zalévání po tomto čase dokonce negativní efekt, protože rostlina nemůže vodu správně absorbovat. „Pokud není dost vlhkosti v zemi, bere ji z plodů nebo výhonků,“ varoval.
„Před lety se myslelo, že průduchy se zavírají od teploty 28 °C, dnes už je jasné, že záleží více na intenzitě záření: kolem 600–800 lumenů. U nás to bývá zhruba od 8:30 ráno. Když se předtím nezavlaží, rostlina pak celý den trpí dehydratací“, dodal.
