Zde je pár slov o uznání a uvědomění v dualitě a jednotě.
Uznání v duálním, našem hmotném, světě většinou znamená, že pokud někdo něco uznává, uznává to jeho mysl, s níž se ztotožňuje svým bytím. Uznáváme něčí názor, dáváme právo na existenci něčemu nebo někomu tím, že se s ním nebo s tím alespoň částečně ztotožňujeme, nebo daný subjekt naopak odmítáme.
Z pohledu jednoty však žádné „uznávání“ není třeba, vše je jedno.
Pojem uznání se tak vztahuje vždy k fungování naší mysli v dualitě. Pokud jsme v přítomném okamžiku, stačí pouze pozorovat, uvědomovat si a nechávat být, nepotřebujeme nic uznávat, děje se to samo. Nic v nás nebere ničemu a nikomu právo na existenci, nevytváříme žádný odpor a zůstáváme v klidu. Není v nás nikdo, koho se to, co je tady a teď, dotýká.
úvodní článek zde: Uznání: ocenění a sebehodnota
Přehled článků 2022 zde.
Přihlášení k odběru novinek Pozvolna k sobě zde.
Objednat konzultaci/terapii zde.
Přihlásit se na setkání zde.