Uznání: ocenění a sebehodnota

 

 

Jako téma roku 2022 jsem zvolila téma UZNÁNÍ. Dnes to bude o tom, jak jedinou jistotou v tomto světě je sama existence, bytí, vědomí, život, pojmenování pro to existuje mnoho.

O uznání čeho jde? Abych mohla pokračovat dál, musím nejprve „uznat“, dát váhu, dát pozornost samotnému bytí, existenci, vědomí. Je to jediná naše jistota. Kdo praktikujete nějaký druh meditace nebo jste se rozhodli přidat ke „Každodennímu zklidnění“, potom cítíte a víte, že za vším je něco, co je stálé a neměnné a je to ve všem, co vnímáme v našem světě.

Často si samo bytí – vědomí neuvědomujeme, protože věnujeme pozornost obsahu naší mysli, ne tomuto klidu, který je naší podstatou, naším já. Za já potom považujeme osobnost, která je tvořena myslí ovlivněnou škodícími mentálními vzorci – programy. Kdo nějakým způsobem medituje, pozornost vědomí určitou dobu věnuje a zklidňující účinek tohoto počínání vám jistě potvrdí.

Mysl je běžně ovlivňována škodícími, nám neprospívajícími vzorci, které se vyvinuly během našeho života, a tak produkuje myšlenky, které vůbec nepracují v náš prospěch. A my o tom nevíme.

Od raného dětství vznikají tyto vzorce tak, že si je buď sami vytváříme, nebo je přebíráme z okolí, z rodiny, sociální skupiny a dalších celků a ztotožňujeme se s nimi. Jako děti záhy zjišťujeme, že se nám vyplatí se chovat podle přání okolí a díky „výchově“ tak pozornost přestáváme postupně věnovat prostému bytí – vědomí, věnujeme ji místo toho myšlenkám.

Neuvědoměle přejímáme nebo sami vytváříme přesvědčení typu „jsem špatný/á“, „nikdo mě nemůže mít rád“, „za nic nestojím“, „každý blízký člověk mě jednou opustí nebo zradí“, a tak hledáme uznání a ocenění v okolí – zejména v práci a mezilidských vztazích.

Jak uvidíte po celý letošní rok, podobná přesvědčení neberou konce a vychylují nás z rovnováhy díky tomu, že myšlenky, které díky nim produkujeme a věnujeme jim pozornost, nás v našem jednání vedou někam, kde vlastně vůbec nechceme být. Protože ta výsledná představa o tom, kde bychom chtěli být a jak bychom si přáli být, je pouhou iluzí. Iluzí, která vzniká upínáním pozornosti k myšlenkám, které vznikají ze škodlivých vzorců, ne z čistého bytí – vědomí, kde se mysl a tělo stávají jeho čistým nástrojem.

A tak usilujeme o společenské postavení, finanční zajištění, sexuální vyžití, hledáme zábavu, často se na něčem z toho staneme závislými a ocitáme se v začarovaném kruhu duálního světa. Neustále se ženeme za naplněním a netušíme, že pouze stačí změnit postoj a naladit se na to klidné, neměnné v sobě, na svou podstatu. Věnujeme-li této podstatě pozornost, spojujeme se sami se sebou, ocitáme se ve vnitřním klidu. Máme šanci si tak uvědomit, kdo skutečně jsme a vidět, čím si komplikujeme život. Díky tomuto uvědomění můžeme začít žít vědomější život. Ze škodlivých programů můžeme pozvolna vystupovat pouze tím, že si je uvědomíme a nevěnujeme pozornost myšlenkám, které produkují. V tom tkví naše uznání své vlastní podstaty. A jak začít? Začít můžete třeba Každodenním zklidněním. 🙂

Ještě pár slov o uznání a uvědomění v dualitě a jednotě.

Přehled článků 2022 zde.

Přihlášení k odběru novinek Pozvolna k sobě zde.

Objednat konzultaci/terapii zde.

Přihlásit se na setkání zde