Na pracovišti to často vypadá jako sestava titulů, která nás zahlcuje, a organizační schémata připomínají spleť nití. Kdo ale skutečně udržuje firmu v chodu? Významné rozhodnutí často závisí jen na rozdílu dvou písmen – CEO nebo COO.
Za zavřenými dveřmi blikají KPI indikátory, vzduch je prosycen vůní kávy a očekávání. CEO sedí zpříma, poslouchá a klade otázky typu „proč“ a „kam směřujeme“. COO mezitím otevírá notebook, upravuje plán, posouvá termíny a řeší úzká místa. Pod náladou se mění z paniky na čin.
Po chvíli v chodbě stejný tandem, ale jiným tempem. CEO vyřizuje telefonát s investorem, COO přeruší produktovou manažerku s upozorněním: „Od dnešního dne měníme čas nasazování.“ Zdánlivě obyčejná situace, ale právě zde spočívá skutečná síla.
Ve hře je nepsané pravidlo.
CEO vs. COO: Dva tituly, dva úhly pohledu, jeden cíl
CEO znamená směr, interpretaci a vnější image společnosti. Tento lídr drží vizi, určuje priority a buduje vztahy s investory, trhem i správní radou. COO se soustředí na provedení a rytmus. Převádí strategii do procesů, týmů, metrik a rutin, které fungují už zítra.
Představte si e-shop před vrcholem Black Friday. CEO hovoří s klíčovým partnerem a zdůrazňuje důvod, proč musí být otevřeno. COO zřizuje krizovou místnost, upravuje směny, blokuje aktualizace a vytyčuje postupy pro eskalace. Dvě role, jeden společný cíl: bezproblémový provoz.
Rozdělení pravomocí leží v rámci řízení. CEO odpovídá za celkový výkon a podává zprávu správní radě, COO se stará o každodenní chod a reportuje CEO. V některých firmách COO chybí, místo něj fungují vedoucí provozu, výrobní šéfové nebo CFO. Provozní vedení pak tradičně spadá na COO, konečná zodpovědnost je však vždy u CEO.
Jak efektivně spolupracovat: Jasnost zrychluje procesy
Doporučuji začít jednoduchým protokolem předávání rozhodnutí: co, kdo a kdy. Žádné složitosti, jen tři jasné kolonky. CEO definuje 3 až 5 klíčových strategických priorit, COO z toho vytvoří kvartální pracovní systém – frekvenci schůzek, OKR kaskádu a KPI od správní rady až po týmové tabule.
Zbytečné dvojí schvalování se vyplatí omezit jen na situace s existenčním rizikem. Jednou týdně by měl být zasedací čas věnován CEO a COO společně, s důrazem na nevyřešené problémy. Měsíčně pak hlubší analýza výkonu, kvality a cash flow. Skutečně dokonalá disciplína není každodenní realitou, ale vytvořená rutinní setkání pomáhají překonat těžké dny.
Napětí klesá, když je komunikace jasná. CEO hledá odpovědi na otázky „Proč?“ a „Jak velké?“, COO se zaměřuje na „Čeho se vzdáme?“ a „Kdo to do kdy zvládne?“. Když si oba kladou stejné otázky, chybí potřebný protiklad. Řešení není v detailní dokonalé strategii, ale v neustálé koordinaci drobných rozhodnutí, která dohromady udávají směr.
„Strategie bez provozu je poezie. Provoz bez strategie je hluk.“ — zkušený odborník v transformační fázi
- Jediná věta na iniciativu: cíl, hranice, zodpovědná osoba.
- Jedna sada metrik na úroveň: výsledek, proces, časný indikátor.
- Jeden eskalační postup: práh, časové okno, rozhodovatel.
- Jedno retrospektivní rituál: Co vyřadíme příští týden?
Kdo opravdu vede provozní výkon?
COO drží síť každodenních rozhodnutí pohromadě. Plán výroby zde, servis tam, kontrola kvality vpravo, přehodnocení dodavatele vlevo. CEO zasahuje, když systém narazí na limity, priority se mění, nebo vnější tlaky postupují dovnitř. Tohle je často nejnáročnější moment pravdy.
Pokud COO chybí, musí přijít jasný náhradník – vedoucí provozu s rozpočtem a P&L odpovědností, silné PMO u velkých projektů nebo „Chief of Staff“, který drží tempo a přehled. Bez jednoznačného provozního vlastníka se organizace zpomaluje – nikoli kvůli lidem, ale kvůli tření.
Prakticky to znamená: COO vede každodenní realizaci, CEO zajišťuje směřování, zdroje a ochranu. CEO nese konečnou zodpovědnost, COO má běžnou rozhodovací pravomoc. Vyjasnění těchto rolí přináší nejen rychlost, ale i vzácný klid – když týmy vědí, co je důležité a co může počkat.
Dál než jen funkce: vedení, které dýchá s vámi
Dobře fungující pár CEO a COO nevypadají jen jako tituly, ale jako jednotný dech. Poznáte to podle toho, jak rychle zazní jednouché ne a jak zřídka kalendář zachytí váhavé možná. Chyby jsou krátké, učení dlouhé.
Největší otázka není, jestli vaše firma potřebuje COO. Hlavní otázka je, jak rozvinout schopnost realizace – s těmi správnými lidmi, rituály a metrikami, které neslouží k trestání, ale k vedení. Představte si, že vaše další strategie nebude těžší, ale snadněji realizovatelná.
Zbytek je řemeslo. A řemeslo funguje, když je pravidelné, ne hrdinské. Když dnes změníte jedno setkání, získáte zítra hodinu soustředění. A tak to všechno začíná.
| Klíčové body | Detail | Proč to čtenáře zajímá |
|---|---|---|
| Vymezení rolí | CEO = směr a zástupci; COO = provedení a rytmus | Víte, na koho se obrátit a jak měřit oba |
| Provozní odpovědnost | COO vede denní chod; CEO má konečnou odpovědnost | Jasnost při eskalacích a rozhodnutích |
| Spolupráce | Stálé rituály, jasní vlastníci, jednoduché metriky | Okamžitě využitelná struktura pro rychlejší práci |
FAQ :
- Kdo reportuje COO? Typicky provoz, výroba, dodavatelský řetězec, zákaznická podpora, částečně IT a vývoj v rychle rostoucích firmách.
- Může startup fungovat bez COO? Ano, ale musí mít jasné vedení provozu a pevný režim, jinak se vše zamotá na stole CEO.
- Je COO „druhý CEO“? Ne. COO je hlavní provozní manažer, CEO dál určuje směr a je tváří firmy navenek.
- Co když se CEO a COO neshodnou? Strategické mantinely určuje CEO, denní rozhodnutí COO. Nesrovnalosti řeší pravidelné týdenní schůzky.
- Jak poznat dobrého COO? Podle průchodnosti, kvality, nákladů na jednotku, spolehlivosti dodávek, rychlosti hlavních iniciativ a klidu v provozu, který cítíte.
