Některé rostliny nejsou tak klidné, jak se na první pohled zdá. Reagují totiž na zvukové vjemy. Zdánlivě nehybné, na buněčné úrovni ale vnímají vibrace, frekvence a zvukové vlny.
Ve světě rostlin najdeme jevy, které vyvrací představu, že rostliny jsou pasivní organismy. Jedním z nejpozoruhodnějších je právě Codariocalyx motorius, zástupce, který dokáže pohybovat svými listy na podněty jako světlo, dotek a podle pozorování dokonce hudba.
Pochází ze zemí jihovýchodní Asie a pro své charakteristické rytmičné drobné pohyby postranních lístků se jí někdy říká „telegrafová rostlina“ nebo „tančící rostlina“. Tyto pohyby jsou nejintenzivnější za tepla a dostatečného osvětlení.
Proč se Codariocalyx motorius hýbe
Na rozdíl od většiny rostlin, které reagují pomalu, má Codariocalyx motorius schopnost pohnout částmi svých listů během několika sekund či minut. Tento fenomén je umožněn změnou tlaku v buňkách zvaných pulviny, které fungují jako malé pohybové vložky bez potřeby svalů.
Když rostlina přijme vnější podněty – například změnu světla, teploty nebo vibrace – tyto buňky se stahují a rozpínají, což způsobuje viditelný pohyb. Proto mnozí lidé vnímají, že rostlina „vibruje“ nebo „tančí“ při poslechu hudby.
Ačkoliv není prokázáno, že by rostlina „poslouchala“ hudbu stejně jako lidé, je zřejmé, že reaguje na mechanické vibrace. Zvuky totiž vytvářejí vzdušné vlny, které rostlina vnímá jako fyzické impulzy.
Domácí experimenty i některé vědecké průzkumy ukazují, že opakující se zvukové frekvence mohou zvýraznit pohyb lístků. To vysvětluje, proč mnoho lidí pozoruje výraznější reakci v blízkosti reproduktorů nebo hudebních nástrojů.
Jak rostlina vypadá a kde roste
Codariocalyx motorius je keř střední velikosti s kompozitními listy a drobnými květy v růžových až fialových tónech. Ve tropických oblastech roste venku, jinde je častěji pěstována v květináčích nebo sklenících.
Pro zdravý růst vyžaduje:
- hodně přirozeného světla, ideálně rozptýleného
- teplé prostředí nad 20 °C
- umírněnou zálivku, přičemž se má zabránit přemokření substrátu
- místnosti chráněné před chladem a průvanem
