Analýza dat shromážděných družicemi Swarm Evropské kosmické agentury ukazuje na anomálii, která může být známkou blížícího se obratu magnetických pólů naší planety.
Padesátá a šedesátá léta minulého století byla zásadní pro studium magnetického pole Země. Toto pole nás chrání před slunečním i kosmickým zářením, ale hraje také klíčovou roli v navigaci ptáků během jejich migrace a zabraňuje tomu, aby se atmosféra Země pomalu vytrácela do vesmíru.
Ve zmíněné době vědci objevili na jižním Atlantiku mezi Afrikou a Jižní Amerikou anomálii – jakousi “prohlubeň” v magnetickém poli, kterou dnes díky třem družicím ESA, vypuštěným v roce 2013, lze detailně zkoumat z vesmíru.
Ale co přesně tato anomálie znamená a proč magnetické pole není tak pravidelné a symetrické, jak jsme dříve předpokládali?
Magnetické pole Země vzniká díky složitému systému linií kreovaných centrální dynamo naší planety.
Toto dynamo je poháněno turbulentním pohybem rozžhaveného železa v zemském jádru – roztavený kov stoupá, klesá a víří, čímž indukuje elektrické proudy, které následně vytvářejí samotné magnetické pole.
Jinými slovy, právě hnutí roztaveného železa v jádru přeměňuje kinetickou energii na magnetismus.
Magnetické pole proto během milionů let kolísalo na intenzitě a dokonce docházelo k úplným obratu pólů.
Pohyb roztaveného železa v jádru je však nekontrolovatelný a chaotický.
A právě tato chaotičnost může být klíčovým důvodem existence zmiňované anomálie. Vědci jsou však překvapeni nejen tím, že se tato oblast vyskytuje, ale i jejím nárůstem v čase.
Po jedenáct let sledovali magnetické pole s extrémní přesností a zjistili, že anomálie, která v současnosti pokrývá zhruba polovinu rozlohy Evropského kontinentu, paradoxně klesá v magnetické intenzitě a zároveň se zvětšuje.
Je pozoruhodné, že mezi roky 2014 a 2025 tato oblast nejen nabývala na velikosti, ale mohla by být také prvním signálem nadcházejícího obratu zemských pólů.
Nejasné však zůstává, kdy k této změně skutečně dojde – takový obrat probíhá většinou pomalu – a jaké následky by mohl mít.
Některé hypotézy naznačují, že během obratu může dojít ke oslabení magnetického pole, což by znamenalo menší ochranu před slunečním zářením.
Toto sice pravděpodobně nezničí život na Zemi, ale může ovlivnit funkčnost družic či orientaci astronautů a migrujících ptáků, kteří se spoléhají na magnetické pole Země. Při vážných poruchách by navíc mohl být narušen i elektrický rozvod v městských sítích.
Faktem zůstává, že magnetické pole Země v oblasti jižního Atlantiku > mezi Afrikou a Jižní Amerikou nefunguje podle očekávání.
Magnetické pole má typicky dva póly a vytváří neustálý cyklus: jeho linie vznikají u jižního pólu, procházejí celou planetou a opět vnikají zpět u pólu severního.
Avšak místo klasického vzoru se zde děje něco jiného – právě poloha anomálie ukazuje, že tento běžný cyklus je narušen nebo dokonce obrácen.
Odborníci musejí nyní přijít na to, proč se tato zvláštnost objevuje a zejména proč se sama anomálie posouvá v čase a prostoru.
Chris Finlay z Technické univerzity v Dánsku, který je jedním z vědců pracujících na družicích Swarm, pro web Science Alert uvedl, že „normálně bychom očekávali, že magnetické linie vycházejí z jádra na jižní polokouli. Ale v oblasti jižního Atlantiku se objevují neočekávaná místa, kde magnetické pole místo toho do jádra vstupuje zpět.“
Zdůraznil také, že „anomálie není jednotný celek – její chování se liší ve směru k Africe a Jižní Americe.“ Podtrhl, že „v tomto regionu se děje něco neobvyklého, co způsobuje další zeslabení magnetického pole.“
Nedostatečné pochopení komplexních procesů v zemějším jádru nám zároveň připomíná, jak náročné je, aby vůbec vznikl život ve vesmíru. Všechny tyto proměnné musejí být mimořádně přesně vyvážené.
Možná je to i jeden z důvodů, proč jsme stále nenalezli známky života, natož inteligentního života podobného našemu.
Výzkum ale pokračuje dál, zejména v otázkách, jak by případný obrat magnetických pólů mohl ovlivnit život na Zemi – a to stále není vůbec triviální téma.
