Na více než 2000 metrů pod hladinou Černého moře, nedaleko pobřeží Bulharska, odhalil mezinárodní tým odborníků z Velké Británie a Bulharska nejstarší dochované vrak lodi na světě. Tento objev je součástí ambiciózního projektu Black Sea Maritime Archaeology Project (Black Sea MAP), který kombinuje moderní mapovací technologie, podmořskou archeologii a paleoekologii, aby odhalil tajemství zapomenutého mořského dna.
Během průzkumu bylo analyzováno více než 2000 km² mořského dna a objevili celkem 65 vraků lodí ve výjimečně zachovalém stavu, jak uvádí Univerzita v Southamptonu. Tyto vraky pokrývají široký historický rozptyl – od 17. století kozácké flotily po římské obchodní lodě plné amfor.
Avšak teprve na závěr projektu, koncem roku 2017, překvapili archeologové objevem nejstaršího kompletně zachovalého vraku klasické řecké dřevěné obchodní lodi dlouhé asi 23 metrů, podobného typu jako lodě zobrazené na starověké keramice, například slavné Sirénové váze v Britském muzeu.
Karbondatování vzorku dřeva potvrdilo, že loď je stará minimálně 2400 let. Přestože je tento vrak věkem dávno překonaný, je stále pozoruhodně zachovaný – s původním stěžněm, kormidlem i vesly. Za takovou unikátní dochovalost vděčí zejména beztlakému a bezkyslíkovému prostředí, které zabraňuje rozkladu organických materiálů.
Objev, který změní naše vnímání starověkého stavitelství lodí a navigace
Profesor Jon Adams z University of Southampton a vedoucí projektu Black Sea MAP zdůrazňuje, že nalezení takto kompletní lodi ve velké hloubce bylo téměř nemožné. „Tento nález zásadně změní náš pohled na stavbu lodí a techniky navigace ve starověku.“
Tento vrak nabízí vědcům jedinečný pohled na to, jak staří Řekové stavěli lodě a pluli za obchodem v době, kdy byl mořeplavba motorem ekonomiky ve Středomoří a Černém moři.
Kromě lodí byly objeveny rovněž pozůstatky osady z rané doby bronzové v Ropotamu (Bulharsko), která kdysi stála na pobřeží, když byl mořský hladina nižší. Vesnice s dřevěnými domy, ohništi a keramikou leží dnes zhruba 2,5 metru pod mořským dnem.
V průběhu staletí a s narůstajícím mořským dnem se údolí proměnilo v přírodní zátočinu, kterou využívali nejprve řečtí kolonisté, později byzantské námořnictvo a nakonec i osmanská obchodní flotila.
„Tyto mimořádné nálezy nám umožňují navázat přímý kontakt se světem dávných civilizací. Každý vrak má svůj příběh, který až dosud spočíval pod hladinou moře,“ doplňuje Adams.
Jedovatá voda na dně Černého moře
Voda na dně Černého moře je nejen bez kyslíku, ale rovněž toxická. Obsahuje vysoké množství sirovodíku (H₂S), bezbarvého a zápachového plynu, který vzniká v anoxickém prostředí a je znám například z vulkanických pramenů nebo průmyslových emisí.
Španělská asociace biochemie a molekulární biologie vysvětluje, že tento plyn vzniká anaerobním metabolismem bakterií a funguje buď jako toxická molekula, nebo jako signální molekula – podle koncentrace v prostředí.
Ve vysokých koncentracích blokuje buněčné dýchání tím, že zasahuje do mitochondriálního enzymu cytochrom c oxidázy. Naopak nízké hladiny působí jako plynový přenašeč signálů, podobně jako oxid uhelnatý nebo oxidu dusnatý.
U savců byla jeho role jako neuromodulátoru objevena teprve koncem 20. století. V organismu reguluje řadu funkcí, od cévního tonusu přes imunitní reakce až po správnou činnost nervového a endokrinního systému. Změny v metabolismu sirovodíku jsou spojovány s nemocemi jako diabetes, rakovina a neurodegenerativní onemocnění.
V rostlinách se dnes sirovodík již považuje za tvrzeného regulátora adaptace na stresové podmínky, jako jsou sucha, vysoká sůl nebo těžké kovy. Současný výzkum se zaměřuje na jeho potenciální využití v terapiích pro člověka i zlepšení odolnosti plodin.
Numismatická analýza galeonu San José odhaluje tajemství jeho historie
Další zajímavý objev, který vzbudil značnou pozornost, je vrak galeonu San José. Díky numismatické analýze mincí nalezených v lokalitě se podařilo přesně určit věk a původ lodě.
Minci, datované do roku 1707 z Limy, potvrzují spojenectví lodi s flotou Flota de Tierra Firme, která spojující podvůří Peru s Cartagena. Galeon San José pak byl jejím vlajkovým plavidlem, potvrzuje Kolumbijský institut pro antropologii a historii (ICANH).
Díky nepřímým expedicím provedeným v letech 2022 a 2024 v hloubce 600 metrů bylo možné zdokumentovat ikonografii a nápisy na mincích v zadní části vraku s vysokou přesností, aniž by byly předměty z lokality odstraněny.
Článek publikovaný v sekci Project Gallery časopisu Antiquity, vydávaného Cambridge University Press od roku 1927, zdůrazňuje význam tohoto výzkumu pro zachování podvodního kulturního dědictví.
